13 let v Evropské unii: Česko vs. Slovensko

Česká republika i Slovensko jsou členy Evropské unie už třináct let. Od našeho vstupu v roce 2014 jsme si prošli evropskou euforií a oslavou, že konečně patříme zase do Evropy, vstoupili jsme do Schengenského prostoru a taky jsme si zažili ekonomickou i dluhovou krizi. A posledních pár let se můžeme opět těšit z ekonomického růstu. Jak se oběma zemím v EU vlastně vede a která z nich svých 13 EU let členství lépe využila?

Česko a Slovensko v EU

Velký rozdíl je mezi oběma zeměmi možno pozorovat v tom, jaký zaujímají postoj k EU jako celku. Zatímco Česko je výrazně protievropské a v EU vidí spíše nepřítele, Slovensko hodnotí své členství víceméně kladně. Podle průzkumů veřejného mínění asi 60 % Slováků vidí EU jako přínos, zatímco pouze pro 45 % Čechů je členství v EU pozitivní, což je nejnižší výsledek ze všech členských států. 20 % Slováků hodnotí EU výrazně negativně, zatímco v České republice je to až 32 % obyvatel. Slováci mají EU prostě raději, mnohem pozitivněji hodnotí svůj vstup do EU i působení v rámci integrace, výrazně pozitivně hodnotí i přijetí eura. Navíc má Slovensko také mnohem výrazněji a jasněji stanovenou národní strategii pro působení v EU, zatímco Strategie působení ČR v EU byla značně nekonkrétní a vágní. Představy české politiky v EU jsou jasnější až od roku 2015.

Jak nás vidí EU?

Celkově ostatní státy EU ovšem o dost lépe hodnotí Čechy než Slováky. Česká republika je tak například mnohem oblíbenější destinací pro turismus v rámci EU jako celku. V roce 2015 přijelo do České republiky více než třikrát více turistů (občanů EU) než na Slovensko. I při přepočítání na počet obyvatelstva stále do Česka přijíždí zhruba dvakrát více turistů z EU než na Slovensko. Stejně tak je o dost oblíbenější české zastoupení v Bruselu a její proslulé pivní party se dostaly dokonce do oficiálního průvodce o lobbistických skupinách v Brusselu. Na druhou stranu má ale Česko také pověst nespolehlivé a výrazně nesystémové země, která přichází s kritikou, ale alternativní řešení nenabízí. Slovenská vláda o dost lépe zvládla i své předsednictví a celkově je mnohem konstruktivnějším členem EU. 

Kolik díky integraci získáváme?

Největším přínosem integrace je dozajista přístup na vnitřní trh EU a participace na obchodu s dalšími členskými zeměmi. Jak Česko, tak i Slovensko jsou malé otevřené ekonomiky, které výrazně závisí na exportu do okolních zemí. A obě země zhruba stejně participují na jednotném evropském trhu. Česká republika exportovala do zemí EU v roce 2015 asi 83,4 % svého celkového exportu, Slovensko pak až 85,5 %. Podobných hodnot dosahují obě země i u importu, asi 77,2 % českého importu pocházelo z jednotného trhu, u slovenského importu to bylo v roce 2015 78,7 %. Obě země tak téměř stejně participují na vnitřním trhu. Pokud jde o čistou pozici obou států ke společnému evropskému rozpočtu, tak obě země mají kladnou pozici, tedy z rozpočtu více získávají, než činí jejich příspěvky. Na druhou stranu ale také obě země mají velmi podobně problémy s efektivním čerpáním dotací a s nastavením pravidel pro čerpání evropských financí.

Jak si vedeme ekonomicky?

Na vnitřním trhu tedy obě země participují stejně. Ale daří se jim stejně i v dalších ekonomických indikátorech? Pokud jde o životní úroveň, tak si vede lépe Česká republika. Ta v roce 2015 dosahovala asi 87 % HDP v kupní síle na obyvatele v průměru členských zemí. Slovensko pouze 77 %. Je ale nutno říct, že oba státy měly jinou výchozí pozici v roce 2004 při vstupu do EU, v té době Česko bylo zhruba na 78 % průměru HDP na obyvatele v kupní síle, zatímco Slovensko pouze na 57 %. A v letech 2004 – 2007 tak slovenská ekonomika celkem výrazně průměr EU dotahovala. V podstatě v prvních letech po vstupu do EU praktikovalo Slovensko mnohem proaktivnější evropskou politiku a bylo schopnější z ekonomické integrace získat více.

A co společná měna?

Podobně proaktivní politiku slovenské vlády je možné od samého začátku pozorovat i v přístupu k měnové a hospodářské unii. Slovensko se během prvních let svého členství v EU zaměřilo na přijetí společné měny a euro nahradilo slovenskou korunu v roce 2009. Navíc důsledná makroekonomická politika v té době, zabránila i výrazným cenovým výkyvům a inflaci. Odborníci se shodují, že euro slovenské ekonomice prospělo a působí jako významný stabilizační faktor i v dlouhém období. Oproti tomu Česká republika už téměř dvě dekády zaujímá víceméně negativní postoj ke společné měně. Nepodepsala ani fiskální kompakt a přijetí eura neustále posouvá. Nejnovějším datem je rok 2020, kdy bude možná přijato politické rozhodnutí o přijetí. Takové jednání Českou republiku v postupujícím integračním procesu znevýhodňuje a částečně izoluje. 

• 5 odstínů Brexitu: na který je EU připravená?
• Prodej aut v EU v roce 2016: elektromobilů se prodalo celkem o 18,9 % více
• Jak pobírat důchod ze zemí EU?

Česká republika je v EU takovým zvláštním členem. Není úplně nakloněná pokračující ekonomické integraci. Ano Česko si uvědomuje výhody, které získává z přístupu na jednotný trh. Volný obchod s Německem je fajn. Na druhou stranu je ale Česko často členem, který si stěžuje a vlastní řešení nepřináší. Není aktivním členem, nepřichází proaktivně a neotvírá nové oblasti v jednání, ale většinou negativně reaguje na už přijatá nebo projednávaná rozhodnutí. Oproti tomu Slovensko zaujalo přece jen aktivnější postoj, proevropská politika je pevnou součástí jeho zahraniční politiky a díky tomu je mnohem lepším členem EU. A taky podle všeho dokáže ze členství získat více. Takových tedy bylo prvních 13 let v EU. Jaká budou ta další léta?